Zajímavá místa blízko penzionu krčma na náměstí Tři studně z Novoměstska

Dráteničky

Drátenická skála, zkráceně zvaná též Dráteničky či Drátník, je jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších skal ve Žďárských vrších. Od roku 1976 je její okolí chráněno jako přírodní památka. Nachází se na okraji lesa asi 200m severozápadně od obce Blatiny. Vrcholový skalní útvar byl zformován do podoby mohutné skalní hradby s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání rulových hornin.

Nejvyšší vrchol zvaný Sokol dosahuje výšky 35 metrů. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních porostů smrkových bučin. Skalní útvar je vzhledem k blízkosti rekreačních lokalit hojně horolezecky a turisticky využíván.

K Drátenickým skalám vede červená turistická trasa ze Sněžného nebo zelená z Kadova přes Samotín.

Kadov

Počátky obce Kadov jsou spojeny se založením železáren v polovině 17. Století. Tento podnik patřil na konci 18. století k největším na Moravě.

Kadovská železářská huť byla v provozu až do roku 1874, kdy byla zrušena. Železná ruda se těžila v mnoha okolních vesnicích, ale také na několika místech přímo v Kadově např. Vápenice – v Mostinkách. Některé výrobky kadovských železáren je možné zhlédnout v Horáckém muzeu v Novém městě na Moravě a litinové kříže i v oklí např.: u kostelů na Fryšavě a ve Sněžném, V Novém Městě na Moravě.

Kadovská huť stávala na návsi po pravé straně silnice na Herálec u říčky Fryšávky a ještě dnes lze v tomto místě nalézt nepatrné zbytky rohové zdi z jejího skladiště. Mnohem výraznější připomínkou je také pomník připomínající 350. výročí jejich založení.

Ke Kadovu patří samota Podmedlovský mlýn a bývalý panský dvůr zvaný Kadůvek. Poblíž dosud stojí stará roubená pazderka s velkým komínem.

Určitě stojí za návštěvu i místní pohostinství, které nabízí vyhlášenou specialitu sladkohořký bylinný likér zvaný Kadovánek.

Pasecká skála, Malinská a Lisovská skála

Pasecká skála se nachází velmi blízko silnice z Nového Města do Sněžného. Jedná se o soustavu tří skalních útvarů – Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn. Skalní útvar Vyhlídka nabízí upravenou vyhlídku s výhledem na daleké okolí. Za dobrých podmínek je odtud prý vidět i nejvyšší vrchol Jeseníků – Praděd.

Vznikl zde i přes 8 metrů dlouhý a 4 metry vysoký skalní tunel a dvě menší jeskyňky. Skála a její okolí byly prohlášeny za přírodní památku, horolezecká činnost je zde povolena.

Půjdete-li od Dráteníček po červené značce směrem k Žákově hoře, dostanete se po 1,5km k přírodní památce Malinská skála. Skupina čtyř větších skalních útvarů zvaných Výspa, Zubří věž, Srnčí věž a Škuner tvoří řadu, obloukovitě se stáčející v délce dvou set metrů. Rozhodnete-li se pokračovat dál po červené značcce, po 3,5km dojdete k Lisovské skále.

Krátká

První písemná zpráva o obci je z roku 1727, v té době se jmenovala Teplá podle místního lesa. Obec Krátká vznikla v roce 1735. V současné době je délka vesnice při silnici Kadov-Sněžné pouze asi 200m a má 20 obyvatel.

V Krátké se uchoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury ve zdejší oblasti. Malebnost lidových staveb je umocněna jejich vhodným začleněním do krajiny.

Nejpozoruhodnějšími staveními jsou rychta č. 12 – dnes zde sídlí Ekologické informační centrum Správy CHKO Žďárské vrchy se stálou expozicí Žďárské vrchy – dílo přírody a člověka. Ekologické centrum je přístupné v červnu a září o víkendech, o prázdninách denně kromě úterý.  A stavení č.4 a 31.

Každoročně se tu pořádá několik akcí, například v květnu Vítání ptačího zpěvu, v polovině června tradiční řemeslný Krátecký jarmark a v září Bramborová slavnost. U rybníčku před rychtou byl obnoven haltýř, který dříve sloužil k uchovávání potravin.

Krátká byla prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci a s výstavbou nových domů se zde nepočítá.

Studnice

Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších – 784m. Z okolí je pěkný rozhled. U příjezdové cesty do vesnice stojí tři stožáry vysokého napětí pro výzkum vlivu námrazy. Stožáry jsou důležitým orientačním bodem pro široké okolí.

Jihovýchodně od obce se ve třech lomech těžil vápenec. Největší z nich, který má na dně jezírko, se nachází přímo u žluté značky, další dva leží nedaleko uprostřed pastvin. Ze dna druhého lomu se polozasutou štolou můžete dostat do velké dobývací komory o délce 18 metrů, šířce 7 metrů a výšce 9 metrů. V okolí třetího lomu se zachovanými zbytky vápenky rostou vzácnější druhy rostlin.